Někdo píše knihy, někdo skládá hudbu… a někdo staví tratě, které se zapíšou do paměti závodníků. Jak vznikalo finále na Sehradu a co čeká ty, kteří se do něj pustí? Dozvíte se v rozhovoru se stavitelem!
Ahoj, už máš vše nachystané?
Nazdar! Z pohledu přípravy tratí ano, z pohledu další organizace ještě ne, ale pomalu finišuji.
Kolik času jsi strávil v lese? Máš nějaký speciální zážitek z lesa?
V lese jsem strávil okolo 20 h a každá návštěva byla příčinou bolavých nohou. Nic speciálního jsem asi nezažil.
Čím bys charakterizovat tento valašský terén? Liší se nějak oproti sobotní kvalifikaci?
Finálová část lesa je jehličnatější a obsahuje méně jemných detailů. Kopce však zůstaly…
Jaký moment při stavbě tratí tě nejvíc potěšil? Kdy sis řekl „tohle bude závodní lahůdka“?
Nejvíc mě potěšila dobrá mapa při návštěvě terénu. Neřekl bych, že se závodníci mohou těšit na nějakou specifickou orienťáckou lahůdku. Čeká je typický valašský terén, který je ideální pro poctivou klasiku. Ale pokud počasí dovolí, mohou se závodníci na některých horních hřebenech těšit na nádherné výhledy po okolní krajině. No a pravou lahůdkou jsou četné dozrávající ostružiny!
Jaké strategie doporučuješ závodníkům?
Dobře se najez! V bufetu budou samé dobroty.
Kdyby ses měl stát „kastelánem Sehradu“, co by sis přál, aby si závodníci z finále odnesli za zážitek?
Coby kastelán Sehradu bych si přál, aby se závodníkům hrad líbil. Nebo aby tam aspoň nějaký kousek hradu našli. V reálnějším případě doufám, že se závodníci budou vracet z lesa vyčerpaní, ale spokojení a třeba aspoň v některém postupu hloubající, zdali byla jejich volba správná.
