Přihlášení

Online

Žádný

Krátké zprávy

Informace ke stacionárním kempům 2021 ve Švédsku najdete zde, přihlášky do 9. 5. v souladu s rozpisem (najdete v odkaze).
 
Venda si předsevzetí nedává... to a další zajímavosti se můžete dočíst v článku ma stránkách Regionu Valašska či Zlínského deníku.
 
Úspěchy našich závodníků z podzimních závodů v článku na regionu Valašsko.
 
Kurz zlepšení zraku přirozenou cestou, více info zde.
 
Rozhovor s Libem na Zlínském deníku
 

Svátky a narozeniny

Poslední ve fóru

Vyhledávání

TOPlist

TOPlist

 

 

Mise Keňa [část 3.]
Neděle, 07 březen 2021, Vojtěch Sýkora, 298 zobrazení,    0 komentářů
Po drobné odmlce se opět hlásíme z jižních krajů, přinášíme tentokrát řadu střípků a jedno delší povídání.
  • Ovocná smoothiečka a chapati (místní tlusté palačinky) se už pomalu začínají zajídat.
  • Avotoasty s vejci jsou pořád hodně vpohodě.
  • Bandaska je suverénně nejlepší ve FIFA20, zato celého Pána Prstenů viděl poprvé až tady. Kino Sükü ale promítá pravidelně.
  • Dýmeček bude mít za těch 5 týdnů přes 900 km.
  • Máme tady nové kotě jménem Ugali (kukuřičná kaše). Je hrozně roztomilý, ale už mi stihl hodit bobek do boty.
  • Náš správce areálu Klement (krycí jméno Gottwald) je až příliš přítulný.
  • Nejoblíbenější stolní hrou jsou Fazole. Fakt top.
  • Běžecká výbava naší výpravy už dosahuje více než 80 párů běžeckých bot, můj článek o jejich lovu si můžete v rámci repre týDeníčku přečíst zde.
  • Během tohoto týdne se campem prohnal keňský mor a značnou část osazenstva opakovaně odeslal na místo sedavého odpočinku.
  • Větší půlka týmu včetně Vendy odlétá dle původního plánu ve středu 10. března domů. Já, Tomík, Terka Jano a Max letíme až 18. března do Milána. Tam přijede i menší skupina z Čech a v severní Itálii pak strávíme týden na sprintovém MOC – Mediterranian Orienteering Championships a navazujicím (také sprintovém) campu. Jonáš by měl MOC běžet taky, jen ještě neví, jak se tam dostane. Jeho mnohadenní komunikace s aerolinkou KLM by si zasloužila divadelní zpracování.
  • Bára Vyhnálková a Terka Novotná si pak prodlužují svůj slunečný běžecký home office ještě o další týdny.
  • Malinko zpětně si můžete o aktivitách ‚volného‘ dne a dobrodružství na hoře Elgon přečíst z Bářina pera tady.
 
Vendin méně dobrodružný, ale zoologicky bohatší zážitek zachycen její klávesnicí pak následuje zde:
 
V pondělí 22.2. jsme měli v tréninkovém plánu celý den volno. Naše čtyřčlenná skupinka (já, Lenča Mechlová, Terka Novotná a Tom Křivda) plus místní řidič/průvodce jsme vyrazili do Nakuru do národního parku na safari. Bylo to teda přes 3 hodiny jízdy autem, ale stálo to za to. Nakuru samotné je poměrně velké město (4. největší v Keni, něco přes 300 tis. obyvatel). Zastavovali jsme tam úplně v centru kvůli nákupu jídla a to byl teda mazec. Takto nějak jsem si představovala africké velkoměsto - spoousta lidí, šílený motorko-rikšo-matato-auto provoz nerespektující žádná pravidla, spousta hluku, lidi po sobě pokřikující a i špíny. Taky se tam mnohem více hrotí covid pravidla, takže zase všichni roušky, všude dezinfekce a měření teploty. Dobré vidět ten kontrast, pak je člověk rád za naši "vesnici" Iten a místní pohodičku.
 

Nicméně hlavní cíl byl Lake Nakuru National Park, tedy národní park u jezera Nakuru. Zajímavostí je, že tady mají poslední léta problém s moc vodou! Průvodce říkal, že je to globálními změnami klimatu. Každopádně se kvůli tomu nedá jezero objet dokola, protože je cesta zatopená. A vede to k tomu, že pověstných místních plameňáků ubývá. Jejich ideálním místem pro život jsou mělké laguny. Okraje jezera ale aktuálně tvoří zatopené lesy. Plameňáci se motají do větví a klacků, lámou si nohy, a tak raději přesídlují jinam. I tak jsme jich ale viděli dost, stejně jako opravdu hodně buvolů, zeber, různých druhů antilop a taky spousta zajímavého ptactva. Taky tam byly různé opice, prasata a hlavně žirafy, ty se mi líbily nejvíce :) Lvi ani nosorožce jsme bohužel nepotkali a slony tu nemají. I tak to byl ale zážitek vidět všechna tato zvířata na blízko ve volné přírodě.

Mezi nejlepší zážitky patří boj antilop, želva stojící přímo u cesty, utíkající stádo buvolů a kořist jaguára. Průvodce říkal, že to stádo buvolů pravděpodobně utíkalo proto, že zavětřilo lvy. Každopádně to vypadalo tak, že se naplno rozběhlo asi 6 buvolů pár metrů od našeho auta, běželi podél cesty a občas to stočili naším směrem. Musím říct, že nic příjemného, jsou to fakt velká zvířata a člověk úplně nechce, aby to napálili do auta. Naštěstí to nakonec stočili jiným směrem a nám se nic nestalo.

 

 

 

 
 
 

Podporují nás

 

 

 

  

 

 

 

   

 

 

  

 

 

 

 

Pořádané akce