ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
Začalo to zhruba v půlce listopadu. Do naší oddílové facebookové skupiny se dostal odkaz na nějakou běžeckou a navíc terénní soutěž Inov-8 Rally. Jsem docela soutěživý, a tak jsem to rozklikl a nastudoval si pravidla. 34 krátkých, hravých a technických rychlostních zkoušek převážně v terénu po celém území Česka a Slovenska (1 - 6km s převýšením až 550m). Stačí vlastnit zařízení s GPS a záznam po absolvování vložit do aplikace, přesně nadefinované tratě může člověk absolvovat od půlky listopadu do konce ledna. Rozhodl jsem se pár těch závodů zkusit...

Končí posezónní volno, vytisknu si mapy, beru kolo a mířím do Pozděchova a Vizovic na pěkný výlet. Občas, když jsem měl cestu, odběhl jsem si další kousek. Jedeno sobotní ráno popadnu kolo a zajedu si vlakem do Bratislavy. Studenti EU mají obrovskou výhodu - vlaky po celém Slovensku zdarma! V první stanici si hned vyřídím kartičku. Obkroužil jsem místní eRZety a již za šera jsem dupal do pedálů, abych stihl i vzdálenější Borinku. Relativně unavený se dostávám v časovém skluzu na místo. Popadnu nabitou půl roku nepoužitou čelovku a ve tmě uháním na start. Čelovka po pár minutách sotva svítí, přesto na startu bez zastavení rovnou zapínám hodinky a vybíhám, s vypětím všech sil se škrábu za úplné tmy k rozcestníku Pajštún (kéž bych věděl, že se tam ještě vrátím). Ihned sedám na kolo a pádím do Zohoru na poslední vlak, který by mě vzal s kolem do Česka. Jenže vlak mi o pár minut ujíždí a já jsem v neočekávané situaci, posledními spoji se dostanu pouze do Trenčína, tam budu muset do čtvrté hodiny ranní počkat. V totálně narvaném nočním rychlíku potkám partu mladíků, se kterými si v nočním klubu zkrátím chvíli. Kolem osmé hodiny přijíždím do Luhačovic. To bylo poslední plánování s kolem.

Ke konci roku měl jistý boreček odběhaných už velkou část těchto závodů. Nehodlal jsem ho stíhat. Známí, kteří si vyslechli příběh o této soutěži, mě ale začali přemlouvat, abych to teď nevzdal. Pravda. Už jsem do toho investoval hodně… času, úsilí i peněz. Rozplánuji si poslední 4 víkendy tak, abych stihl vše dokončit. Pokud bych den vynechal, nestihl bych to. Na mých cestách byla ještě spousta dramatických chvilek a komplikací. K těm nejzajímavějším patří Slovensko. Je pravda, že jsem cestoval dost úsporně a taky nekupoval lístky do MHD, tentokrát jsem ale neriskoval, přesto v Košicích jsem musel stihnout tramvaj, abych stihl i další spoje. Na lístek jsem nemyslel, rychle jsem skočil dovnitř a čekala mě nejdražší pokuta v hromadné dopravě v celém Česku – Slovensku. Následně mi vlaky stejně ujely. V Tatranské Lomnici bylo 40 cm jenom čerstvého sněhu, zase za tmy jsem odběhl 4km extrémně vyčerpávající trati (+ zpět).Potom jsem se dostal jen do Štrby, tam jsem si sedl v patře velké čekárny. Náhle se zhaslo, přes noc se čekárna zamyká. První zubačka jela až 4:56, čekárnu nikdo nezkontroloval, a tak jsem tam přespal. Ráno jsem ještě zjistil, že na záchodech byl taky schovaný bezdomovec! Některé dřívějších RZ mi kvůli špatnému vycentrování GPS aplikace nepřijala, musel jsem jich několik navštívit znovu.

 

Přepracoval jsem si tréninkový plán, který zahrnoval víkendy ve vysoké intenzitě + neopomenutelné přeběhy s batohem. Řidičák jsem udělal sice nedávno, ale rodiče mi pochopitelně auto na takové trasy nepůjčili. Naučil jsem se tak hledání spojů, časovému rozložení, rychlé orientaci po městech, rychlému převlékání kdekoliv, abych nezmrzl (třeba na Visalajích v -20°C, taky ve spojích), a taky přísunu živin – za den jsem absolvoval i pět RZ s mnoha přeběhy. Dozvěděl jsem se, že turistické mapy se s realitou mohou rozcházet.
Lidé se mě taky ptali, kde si nechávám věci. Všechny RZ byly v nějaké zeleni, stačilo najít ten nejhustší keř.

Taky jsem poznal lépe svoji vlast a nejenom.
Spal jsem u známých a občas se s nimi svezl, převážně jsem se přemisťoval úsporně veřejnou dopravou a stopem. Jídlo jsem si bral převážně z domu. Investici odhaduji přibližně na 2700 Kč + celkem asi 70 € za pokutu.
Doporučit mohu třeba výlet na Visalaje, kam jezdí z Frýdku-Místku necelou hodinu autobus za 10 Kč.

Zajímavý byl vstup do soutěže Lukáše Olejníčka , jednoho z nejlepších českých atletů, hlavně porovnání s ním a některé jeho nepochopitelné časy. To se mu to taky běhá, když má o 20 kg méně než já. Taky bylo povzbuzující, že několikrát závěr RZ trochu vypustil a nechal mi vedení. Samozřejmě největší vděk patří pořadatelům, díky kterým jsem poznal něco nového, a zpestřil si tak přípravu, která třeba nebyla ideální (já bych se k tomu nestavil tak negativně), zato mě bavila a něco navíc jsem snad i získal.

Budete-li chtít vědět ještě víc http://www.inov-8.cz/microsites/inov-8rally/